Než jsem dojela do Anglie, přísahám, že jsem neuměla rovně ukrojit chleba a vrchol mého kulinářského umění bylo dívat se na Ano, šéfe! nebo uvařit čaj. Díky tomu, že jsme tady tak do veškerého toho dospěláckého života byli hozeni a já se musela naučit živit sebe i Honzu, začala jsem vařit, a že mi to začalo docela jít, by vám i on potvrdil! Dost lidí (hlavně členové mojí rodiny) se tomu diví, nechápu proč!
Vždy jsem si potrpěla na dobré jídlo, jednou týdně jsem byla zvyklá se stravovat v restauraci a nikdy jsem neodmítla příležitost si někde dát něco dobrého. Myslím si, že jsem člověk, který má jídlo rád více než jiní lidé. Možná si to o sobě myslí víc lidí, ne?:D Poznáváte se někdo?:D
Před odjezdem nás všichni strašili, že je v UK drahé jídlo a jak nebudeme mít práci a nebudeme mít na jídlo a jak budeme zametat chodníky a nebudeme mít na jídlo a ať si pro Boha živýho radši vezmem konzervy a polévky a omáčky v sáčku. Jo, tak všechno tohle doteď máme v nejzadnějším šuplíku-lidi, netahejte to sem, to je jak tahat dříví do lesa.. 😀
Je pravdou, že jsme tu oba začali být docela gurmáni. Losos, krevetky, paštičky, namičky z českého obchodu.. to vše je na naší denní nákupní listině. Za jídlo utratíme asi opravdu hodně, ovšem, když si uvědomím, že tu skoro nepiju alkohol, nechodím pařit, na koncerty, atd atd, za tuhle oblíbenou životní činnost nechám peníze od srdce ráda.!
Takže, jak je to tady vůbec s jídlem? V Lidlu nakupujem úplně nejraději, hlavně věci na vaření. Ceny jsou srovnatelné s našimi. Samozřejme jsou tu i obchody, kde je vše 3x dražší než konkrétně v Lidlu. Tam jezdíme po výplatě, nebo když to v Lidlu nemají, nebo když se nám prostě chce. 😀
Kuchyní jsme tu vystřídali už spoustu. Mou nejoblíbenější je brazilská. Kdo zná Ambiente v Praze, ví, o čem mluvím. Brazilské stejky a buffetové ceny, to je moje!
Když jsme u toho buffetu, je tu jeden oblíbený, kde si můžete vybrat z několika typů kuchyní a ochutnat všechno od pizzy přes mořské plody a indické speciality. Nevýhodou je, že se prostě totálně přežerete a domů vás musí odtáhnout jeřáb. Nikdy tam ani odtud nechoďte sami-hrozí nebezpečí zkolabování z přežrání.
Italská je taková klasika, na kterou narazíte všude. Ale je to jistota v podobě těstovin nebo pizzy.
Mexická je super. Vždy jsem se hrozně bála zkoušet něco nového a všude si dávala stejk nebo kuřecí plátek. Z toho jsem už naštěstí vyrostla. Miluju tacos!
Indickou jsem ochutnala teprve nedávno, ale ta směsice chutí a barev stála za to, že jsem zariskovala a napůl sladký pokrm s čerstvým česnekovým chlebem bylo „nebe v hubě“!
Burgry jsou tu velice oblíbené, stejně jako salátové bary nebo typické anglické klobásy, které najdete na každém rohou. Samozřejmě byste se neměli ochudit o pravou english breakfest, která se skládá ze slaniny, fazolí, vejce, klobásy, hashbrown a hub. A když je hlad, vždycky je tu Mekáč nebo chleba s máslem. 😀 Když nad tím tak přemýšlím, za ten rok tady jsem asi musela sníst docela dost kilo masa…:D
Tak snad jsem třeba i někoho inspirovala, dobrou chuť, dobrou noc a hezký budoucí pracovní týden všem:)