Takže, jelikož má můj kluk za 14 dní 25. narozeniny, dostal ode mě wellness víkend ve městě Grantham. Sice to není úplně nejblíže Manchesteru, ale přišlo mi fajn se při této příležitosti podívat i do jiných míst..
Hotel byl sympatický. Po ubytování jsme se vydali na průzkum okolí. Vyčetli jsme, že 10 minut od hotelu stojí jakýsi novogotický hrad, a tak jsme ho samozřejmě zatoužili okamžitě vidět. Dojeli jsme k němu až na třetí pokus, protože některé cesty k němu byly uzavřené. Přišlo mi docela nevídané potkat u silnice bažanty. Hrad se totiž tyčí v docela vysoké poloze a všude kolem něj se vinou různé příjezdové cesty. Ale asi si je tam místní šafáři hýčkají. 😀 Hrad samotný teda vypadal docela suprácky, takže jsem samosebou potřebovala mít fotku z místa, odkud je perfektní výhled (což v překladu znamená i název hradu-Belvoir). Vůbec jsme ale neměli šanci k pohádkovému hradu dojet. Cestou nahoru nás totiž zastavil sympatický týpek a zeptal se nás, co tam děláme. Ano, byl to správce hradu, který nám oznámil, že už za námi notnou chvíli jezdí. Honza mu začal vyprávět, že se nemůžeme dostat nahoru a jak chceme jen fotku, atd. Bohužel, hrad byl prostě a jednoduše k naší smůle zavřený. Pokochali jsme se alespoň zahradami a upravenými lesními cestami a pelášili zpět k hlavní bráně, kterou nám správce sám otevřel, aby se ujistil, že se nevrátíme…:-D
Do začátku masáží nám zbývala už jen půlhodinka, a tak jsme se začali vracet zpět k hotelu. Samotnou proceduru jsme si na maximum užili. Ještě zbyl čas na bazén, saunu a vířivku a mohli jsme se vydat na večeři.
Vybrali jsme thajskou restauraci, kde jsme si dali předkrm, polévku, hlavní jídlo (dvě) a dezert! Bylo super ochutnat od každého trochu. A že to za to stálo! Nezbývalo než se odvalit na pokoj a užít si hotelového pohodlí.
Ráno jsme se po tradiční english breakfast (vajíčka, houby, rajče, slanina a hashbrown) vydali směr Lincoln Castle, protože jsme prostě odmíli jet domů s tím, aniž bychom viděli alespoň jeden hrad. Víc než samotný hrad (který pochází z 11. století) si naši pozornost získala katedrála, která se pyšní titulem 3. největší katedrály v Británii.
Po cestě domů jsme obdivovali krásy okolní přírody. Jednu chvíli jsme se shodli na tom, že si připadáme jako v Čechách. Pole, pasoucí se krávy, koně, výhled na rybníky…to fakt nemělo chybu. I když byl celý víkend ve znamení nepřestávajícho a vyčerpávajícího větru, bylo přínosné vidět jiné domy, stavby, přírodu a mluvit s jinými lidmi, kteří jsou ale stejně milí jako jinde. Den jsme ukončili v místní čínské restauraci a s narvanými pupky nestydatě odkvačili domů. 😀 Jo, miluju tyhle dny! Doufám, že jste měli alespoň z poloviny tak pohodový víkend jako my! (nehledě na výsledek voleb;)
Krásnou neděli všem!


