V první řadě chci poděkovat každému čtenáři, každému, kdo si udělal v neděli čas a četl mé příspěvky. Není nic lepšího než pocit, že to, co děláte, má určitým způsobem smysl a ostatní motivuje nebo třeba jen rozesměje.

Každopádně, už je to tak, naše anglická etapa skončila. Je tomu 14 dní, kdy jsme se jednoho dne prostě a jednoduše rozhodli, že už to stačilo a že Silvestra strávíme doma, a už tady zůstaneme. A jak to tak u nás dvou bývá, když se něco řekne, do týdne to tak je! Bez většího přemýšlení, bez hlubšího dumání jsme se začali balit, rušit účty a přemýšlet co dál. Hlavním důvodem bylo to, že už jsme nechtěli pokračovat v současné práci a hledat si novou se nám už nechtělo, protože jsme se shodli, že si už budeme budovat něco v Čechách, kde chceme jednou žít.

Ještě jsme stihli návštěvu Londýna a Stonehenge, naložili auto a vyjeli. Cesta byla dlouhá, ale jsme doma a jsme za to nejvíc rádi!

Každopádně, Anglii budu vděčná do konce života za to, co mi dala.

Naučila jsem se anglicky, poznala jinou kulturu, poznala lidi zlé i dobré, musela se o sebe umět postarat sama a zjistit, že se člověk musí umět spoléhat jen sám na sebe, viděla jsem moře, a to hned několikrát, vydržela jsem rok a půl bez jistot, přátel a rodiny a uvědomila si, že nejvíc jsou lidi ,které kolem sebe máte odmala a neodstřihnou vás ani když jste 1000 mil daleko, naučila jsem se jíst úplně nová jídla, byla jsem na třech slavných anglických fotbalových stadionech, viděla nespočet parků a přírodních krás, naučila jsem se trochu plavat, začala jsem psát blog a knížku, naučila jsem se říkat ne a uvědomila jsem si svoje priority, vydělala jsem nějaké peníze na začátek do Čech, zkusila jsem si tři práce a třikrát jsem se stěhovala, naučila jsem se vařit, naučila jsem se telefonovat anglicky, zkusila jsem si být s klukem rok v kuse 24 hodin, naučila jsem se řídit vlevo, naučila jsem si vážit každého dne a každé maličkosti, která se nám povede!

Kdo váha, ať jede! Nestačí o tom vyprávět, tohle se musí zažít a vím, že je to klišé, ale naši rodiče vážně takovou možnost neměli, my ji máme, tak ji využijte! I kdyby na pár měsíců, stojí to za to! Protože vzpomínky, zážitky a zkušenosti už vám nikdy nikdo nevezme a vás posunou dál, udělají z vás lepšího člověka, který má nadhled, a o to tady jde!:-)

Držím palce všem odvážlivcům, kteří mají v novém roce v plánu okusit zahraniční život!

Děkuju, Anglie, děkuju vám!

S láskou

Nina