Tak mi povězte, co máte na zimě a vůbec na prosinci nejraději? Za mě je to snad úplně všechno. Možná je to tím, že jsem se v prosinci narodila, a tudíž má duše lne ke všem náležitým aktivitám vyplývajících z tohoto měsíce.

– Na lyžích jezdím jak Marvan, a tak mě ani Honzu nemusí mrzet, že v Anglii o lyžovačku přicházíme. Je to pohled pro Bohy. Jednou mi praskl lyžák v půlce kopce, a já ho tak musela vypajdat celý zpět nahoru jen v ponožce, abych si pak spletla modrou sjezdovku (což byl vrchol mého lyžařského umění) s černou a celou ji jela po prdeli se smrtí v očích! Plavat taky neumím, a tak se prostě podobným aktivitám vyhýbám, protože z nás nikdy kámoši nebudou. Já radši tu knihu. 😀

Dnes se tu ale stal malý předvánoční zázrak, a sněžilo!

– Vánoční večírky: Kolik jsem jich kdysi obsloužila, kolik jsem jich absolvovala.. To mi chybí hodně. Ale zase nemám kocovinu a ušetřím spoustu peněz! V práci máme malou náhražku ve formě Christmas Jumper Day. Kámoška Áďa se mě tuhle ptala, co to jako je, jestli budeme v práci skákat. 😀 Takže i pro ostatní: Je to den, kdy se všichni Angláni oblíknou do divných svetrů (Mám s Rudolfem!) a jdou v nich do práce. To je všechno. 😀

– Oslava mých narozenin! Už loni jsem oplakala, že jsem nemohla jeden z mých nejoblíbenějších dní v roce (hrozně narcistický, Nino!) oslavit se svejma holkama! Honza loni makal do 10 do večera, tak jsem si načla flašku sama doma. Doufám, že letos nedopadnu stejně. Flašky koupím radši do zásoby. Jeden nikdy neví.

– Štědrý den: na ty probíhají přípravy vlastně skoro stejně jako doma! Dárky jsou koupené, jen je zabalit! Cukroví letos objednáváme, protože z důvodu časového nedostatku, nemám kdy předvést svůj um. Jaká škoda!

Se zbytkem snad pomůže Honzy mamka, která s námi letošní Vánoce stráví tady.