Právě jsme v Manchesteru 9. měsíc a od té doby jsme si prošli několika změnami. Zkusili si různé druhy prací, poznali spoustu lidí a udělali si obrázek o tom, jaké to je žit ve světě! Ale hlavně jsme si udělali vlastní náhled na to, jaké to je, být dospělí!

Než jsme odjeli na zaslouženou dovolenou do ČR, museli jsme se odstěhovat ze starého bytu, což bylo trochu hektické! Ještě v úterý před odletem jsme si nebyli jistí, jestli se budeme mít kam nastěhovat, až se vrátíme! Také jsme smlouvu podepsali tři hodiny předtím, než jsme odletěli, čehož jsem se bála. Aby vám tady dali byt na smlouvu, není to jako u nás.. Vyberete byt, podepíšete smlouvu, zaplatíte kauci a nájem, a bydlíte. Tady to chodí tak, že si vás několik dní prověřují v bance, v práci, atd.. V tu dobu jsem byla nezaměstnaná, což se ukázalo jako problém, ale pak nás podržela paní z agentury, kde mi slíbili práci od půlky března, což jim jako argument stačilo!

Úterý byl vůbec hektický den. Naše drahé autíčko vypovědělo službu a zůstalo stát ještě pět následujících dní před hospodou v Prestwich. Teď už jezdí, ale mám takový dojem, že jeho míle jsou sečteny, proto se chceme podívat po nějakém jiném, spolehlivějším autě! Ale všechno postupně..

Když jsme se minulou neděli vrátili z Čech, s dvouhodinovým zpozděním letu, jsme ve 2 ráno padli do postelí v novém bytě! Celý minulý týden byl ve znamení zařizování, nahlašovaní nové adresy, zařízení internetu, atd atd…Kolotoč s názvem Dospělost nám nenechal klidné spaní!Ale teď víme, že je byt jen a jen náš a děláme to pro sebe.

No, a na poli pracovním? Minulý týden jsem se zaregistrovala v agentuře a byla na pohovoru u Honzy v práci. Dnes volali, že pohovor vyšel a od zíra nastupuju do skladu, kam budem jezdit společně s Honzou. Naše pracovní doba bude stejná, od 9 do 5, víkendy volné, takže už se nemůžu dočkat volných víkendů, režimu a především dalších a nových kušeností, o kterých vás budu určitě koncem týden informovat..:)