Bez práce nejsou koláče. Tohle staré pořekado zná snad každý a každý ho někdy určitě použil. Já jeho plné znění chápu v podstatě až teď. Samozřejmě, že dokážu vysvětlit význam rčení, ale doopravdy jsem mu porozuměla až teď.

Dospělá jsem od 18 let, teda podle občanky… Ale až teď vím, co to obnáší. Placení účtů-voda, elektřina, nájem, internet, council tax (vývoz popelnic, úklid kolem baráku… Kdyby bylo na mě, místo toho kila, co musíme platit, vemu hrábě a upravím si to tu sama), tím ještě nekončíme! Každodenní nákupy, kupování sběraček, lžiček, pracího prášku, slánek, benzínu do auta..

Auto, už jsme u toho zase. Každý den jsem vážně vděčná, že Fabie nastartovala a nemusíme do práce autobusem s přestupem, který by nás vyšel ještě mnohem dráž a navíc by to bylo trochu nesympatické a nepříjemné, když teď pátý den prší, že! Dohodli jsme se, že dokud auto jede, prodáme ho. Protože podle mě se nepojízdný auto bude prodávat daleko hůř.. 😀 Jako je pěkný, jen je potřeba vyměnit ramena, jo a.. nejede- určitě by to byl super titulek do inzerátu, ale lepší bude se ho prostě zbavit a koupit si jiné…

Takže, pořád je co řešit, občas jsem trošku nervově labilní a nerozní a někdy lituju Honzu, že musí moje teatrální výlevy poslouchat, ale když nadávám nahlas u plného dřezu a koše na prádla, alespoň se mi uleví. Honza ještě nemá dost po pracovní době, a proto si jel o víkendu vydělat pár liber navíc s kamarádem Tomášem na Středočeský festival do Birminghamu. Posílal fotku, vypadal jak Krakonoš, jen lyžníci mu chyběli, ale tržbu měli moc pěknou. I když nechápu, jak je možný, že si asi padesát lidí koupí meč nebo kožešinu… Co s ní vůbec ty lidi dělaj?

Mně teda stačí pracovní doba, kterou zatím mám. Šéf mě přijmul s tím, že budu dělat 6 hodin denně včetně pauzy. To se zatím nestalo ani jednou. Takže mám normální pracovní dobu a v pátek mi přijde první výplata z agentury. Jsem nadšená. Je to oproti hospitality konečně změna. Práce není nikterak těžká, složitá ani namáhavá. Naopak – den docela dobře utíká…I když u mě je to i tím, že se už od 9 těším na pauzu na oběd, kterou míváme s Honzou ve 2…Ale ukažte mi člověka, pro kterýho neznamená oběd světlý okamžik pracovního dne…Moje práce spočívá v tom, že když do skladu přijedou palety zboží, vyložím je, podle kódů zařadím do regálů, nebo naopak sbírám zboží, které se musí odeslat zákazníkům…Jo, je ze mě skladnice! Chtěla jsem být veterinářka, scénaristka, zpěvačka, spisovatelka, novinářka, reportérka, no, a světě, div se! Já jsem skladnice. Ale spokojená.

A tím se dostáváme k těm koláčům. Abychom zas mohli vyrazit na dovolenou do ČR, nebo i někam jinam (v plánu je zářijová návštěva Kanárů), musíme makat a makat… Takže práci zdar a všem pěkný pracovní týden!:)