V týdnu mi většinou vychází dva dny off, někdy je to středa, někdy jeden den z víkendu, i když zřídkakdy. Honza má pravidelně volné víkendy. Proto je pro něj snadné si naplánovat rybaření s klukama z práce, nebo vyjížďku do okolní přírody. Nevynechává ani středeční fotbal. Jednou ho kamarád Tomáš vzal na víkendovou akci v rámci středověkého festivalu, kde prodávali kožené výrobky a dobové suvenýry. Bylo to u hradu asi 200 km od Manchesteru.

Já o volnu většinou uklízím, protože kluky to moc nebere. 😀 Všechny domácí práce tak zbydou na mě a ještě se u toho snažím něco uvařit. Den se tak krátí velice rychle. Mám pocit, že ve tři hodiny odpoledne se snad už začíná stmívat.

Za tu dobu, co jsme tady, jsme navštívili Liverpool, Blackpool a Chester. Všechna tři města jsou krásná, každá samozřejmě něčím jiným. Chester byl spíše na památky a muzea, Blackpool je takový napůl cirkus, kterému vévodí zábavný park s největší horskou dráhou. Větší jsem asi viděla už jen v pořadu Krok za krokem:) Já nejsem takový blázen, jako Honza a jeho brácha, kteří si to zkusili na vlastní kůži. Liverpool byl zase něco pro mě. Muzeum Beatles pro mě jako milovníka hudby bylo super zážitkem. Je to velice autentické a celou dobu návštěvníky provází slavné hity od Brouků. Celé město Liverpool mi přijde mnohem hezčí než Manchester. Byli jsme i na ruském kole, díky nemuž jsme měli krásný výhled na celé město. V plánu je ještě zmíněný Londýn, který nás čeká příští týden a město Leeds, které je od nás asi 70 km. Žije tam moje kamarádka Kačka ze střední školy, tak za ní plánujeme určitě výlet. V okolí Manchesteru je krásná příroda, národní parky, lesy, jezera… Je určitě ještě spoustu míst, které teď díky autu budeme moci navštívit. Jen doufám, že budu mít lepší směny, abych měla někdy volno i o víkendu a abych mohli vyrazit s Honzou oba.

Po večerech si čtu, což je další moje oblíbená činnost. Už tu mám z Čech dovezeno postupně asi 13 knih. Zásoba se tenčí. V únoru jedeme naštěstí domů. Asi si připlatím zavazdlo, abych si mohla dovézet další čtecí zásoby. K Vánocům jsem od Honzy dostala svou první anglickou knížku, kde je hlavní hrdinkou blogerka, tak jsem zvědavá, jak dlouho ji budu číst. Průměrně čtu knihu za 14 dní, tak ta anglická by mohla třeba klapnout za pomocí překladače za 14 let. 😀

Začala jsem také chodit do Gymu. Posilovna je asi hodinu cesty od nás, ale to mě vůbec neodrazuje. Chodím na běžící pásy a vždy si u toho bezvadně vyčistím hlavu a těším se každý týden!

Do města se o volnu moc nedostaneme. Zabere to hodně času a samozřejmě peněz. Občas si u nějaké příležitosti vyrazíme na večeři. Teď jsme si koupili šachy, tak si občas s Honzou zahrajeme. Pokaždé prohraju.

Věcí, co by se tu daly dělat, je asi spoustu. Ale do kina nebo divadla by se nám asi zatím nevyplatilo jít, protože bychom půlce nerozumněli. Ale časem si snad troufneme. 🙂

No, a další den volna se mi právě krátí, přijde mi, že čas tady utíká rychleji, než doma. Ale je to možná i tím, že 70 % z času trávíme v práci a člověku pak nezbývá energie něco vymýšlet..

Také jsme si koupili hned první týden aktivně kytaru, protože doma nám Eliška dala začátečnické lekce, ale na tu se zatím docela práší. 🙂 Hodila se hlavně na Silvestra, kdy jsme s Honzou natáčeli na video duety. Doufám, že se tomu zase začneme víc věnovat.

Takže možnosti jsou stále otevřené a i když to není jako doma, kdy si zajdeme někam s kamarády a těšíme se na víkendové akce, koncerty či festivaly, tyhle zážitky jsou zase o poznání něco jiného 🙂