My a naše angličtina

Když si píšu s holkama, tak mi říkaj, že až se jednoho krásnýho dne vrátím, budu je učit anglicky. No, učitelka sice jsem, ale s tou angličtinou bych to tak nadějně neviděla. Všechno si vyřídím, všude zavolám (u toho se mi ještě doteď vždycky svírá prdel), ale že bych někoho mohla učit, to zase ne. Moje slovní zásoba je, jak bych tak řekla, dostačující. Nepopírám, že kdyby bylo více času, určitě bych šla ještě na jeden kurz (první mám už z tohoto jara, kdy jsem navštěvovala večerní školu) a dodělala si nějaký ten certifikát, ale není všem dnům konec! Teď jsou ale důležitější věci jako je práce a kniha, a já vím, že anglicky umím natolik, že si vše vyřídím sama.
Začáky ale takové nebyly. Když jsme sem přijeli, museli jsme, jako všichni, kdo tady chce žít, zavolat na Insurance number. Protože Honza uměl jen „My name is Honza“, zbyl tento neodkladný, nýbrž nepříjemný úkol na mých schopnostech. Vyspelovat jméno není tak lehké, jak by se zdálo. Nedávno mi přišel dopis, kde místo Cibulková stálo Ciduldova a Honzovi se na obálce dopisu skvělo místo Přibyl Brybl- jsme prostě dobrá dvojka!
Strašně se mi ale líbí, když jedeme například autobusem, nebo se bavíme u poklady v Lidlu česky a víme, že nám ti lidé nerozumí. Naše konverzace se proto nese v tomto duchu: „Hele, taky ti přijde, že ten týpek za námi smrdí? A hele, zas je tady ta ze včera, ta tady snad nocuje, ne..“ I kdybychom s úsměvem na rtech řekli: ty debilní náno, už nám to spočítej (takle zlí ve skutečnosti ale nejsme!:D), tak se na nás paní od kasy mile, nic netušící usměje a řekne: „Hi, are you all right? Yes, I am fine, thank you, and you? Very well, thanks“ – takle probíhá každodenní konverzace nejen s prodavačkou, ale i s naším šéfem nebo kterýmkoli člověkem, kterého ten den potkáme. Anglický pozdrav je delší než šňůra na prádlo, ale je to pro ně součást etikety.
Ovšem, ne vždy se vám to musí vyplatit. Pamatuju si, že jsme si jednou zašli na zákusek do mé oblíbené cukrárny. Doma jsem znala jen větrník z Mlíčňáku, ale lidi, anglický dortíky jsou prostě top! Obsluhoval nás fešnej týpek v našem věku. Když mi ale už 15 minut nepodal jídelní lístek, začala jsem být nevrlá a chtěla svůj dortík! Chodil kolem nás, připravoval příbory.. Tak už jsem to nevydržela a řikám Honzovi: „Tyvole, to si snad dělá prdel, vždyť mně už tečou sliny a on si tu chodí, jak kdyby to tu koupil!“ Týpek se na mě podíval, nic neříkal…Já po dalších dvou minutách: „Hele, on je nějakej nasranej, no, taky bych byla, kdybych musela nosit takovouhle vestičku v práci. A proč mi tady vůbec servíruje příbor, já chci dort a ne řízek!“ Týpek se na mě podruhý otočil a podotýkám česky mi řekl: „Jo, to znám, není nad to si zanadávat, když si myslíte, že Anglán nerozumí. Já se jmenuju Lukáš a jsem z Čech.“ Nemusím vám asi popisovat můj stav, pocity a Honzův naprosto upřímný výbuch smíchu. Zvedli jsme se a s omluvou, že nám jede autobus, pelášili pryč mílovými kroky.
Někdy je těžké anglicky rozumět díky přízvuku, kterých je po celé Anglii hned několik. Manchester se řadí mezi ty nejtěžší. Nedávno jsme se ptali naší anglické kolegyně, kam bychom si mohli zajít do sauny. Pro ty, kteří anglicky neumí- sauna se řekla sauna. „Hana, do you know, where is some sauna?“ Ptáse Honza.“ Sauna, what is this?“ Ptá se nás s upřímných otazníkem v očích. „Sauna is sauna. Nino, najdi to ve slovníku, ona mi nerozumí.“ „Sauna je sauna, Honzí.“ Znova jí vysvětlujeme, že to je místnost, kde je horko a je u ní většinou bazén. Aha, zjistili jsme, že sauna se v Manchesteru vyslovuje jako sóna.
Někdy je těžké přizpůsobit se a pochopit se navzájem v cizí zemi, cizím jazykem a s cizím člověkem. Ale zažili jsme už typy, kteří prostě jen nechtěly, protože jsou buď líní, nebo nás odsuzují nebo se dokonce smějí našemu přízvuku. Naštěstí více je těch laskavých a chápajících lidí. Občas je to dřina, vyřídít si telefonát na E-on nebo do banky, ale jinou možnost tady ani nemáte, takže prostě musíte! Ale i to nás tady posouvá a dělá lidmi, kteří jsou na sebe pyšní a váží si sami sebe za to, že něco dokázali, byť je to jen hloupost všedního dne!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *